Nedávno nás s Pítersem přepadla taková myšlenka – co zalarmovat starou bandu freeridistů z Moravy  a prozkoumat tak známé freeridove středisko Lenzerheide… a ejhle ani jsme se nenadáli a trip s 8 profíkama (včetně valašského fotografa Grobeho) pod záštitou LTB/SALEBRA už je za námi.

Najít skupinu těch správných psů, kteří si sednou do noty a můžou si tak večer zavít při měsíci „Dů valaší, dů…“ bylo důležité! Věděl jsem přesně, kde mám hledat. Začal jsem ve valašském království, kde se pálí dobrá slivovice, kde trnky rostou na stromě jako pěsti, řekl jsem si, že přesně tento materiál potřebují ve Švýcarsku. Tak jsem  čapl dva chachary, kteří se tam starají o Zlínský snowpark a umí se pohybovat ve volném terénu: jména hovoří jasně Heřman a Krchma.Dále jsem odbočil na Slovensko a čapl shapera z Martinských Holí: Pabla. A samosebou jsem nesměl zapomenou na majitele shopu Honkytonk v Havířově: Fiďase. Ještě slavný fotograf Grobe a díky čau směr Arosa, kde nás už očekává Pítrs Večera, kterého není nutno představovat, nejen teamový jezdec salebra, Ltb snowboards, ale také provozovatelé dvou boardhousu ve švýcarských freeridových rezortech: Arosa a Lenzerheide.

Naložili jsme dodávku jen tak neledajakým zbožím, základ – freeridová výbava a pozor firma LTB nám ze svého test centra zapůjčila splitboardy. K ránu jsme dorazili do Arosy, kde nás ubytoval Pítrs a zhruba po dvou dospaných hodinách  jsme vyrazili sjíždět toto známé středisko.  Zaujal nás největší štít Weisshorn, kde jsme za celý den nafotili pár dobrých spotů. Druhý den nás hned přivítalo azuro, Grobe zaostřil a šli jsme fotit. Fiďas kouřil oblouky kolem skal, Pítrs to začal šlehat druhým žlebem a i přesto, že nebylo moc sněhu, pěkně se kouřilo pod nohama. Grobemu klapaly sekvence, nestačil mačkat spoušť a řádně se mu kouřilo od foto mašiny. Najednou kde se vzal tu se vzal valach jak z praku, co to kouří streetline rovnou na bobík a hned drop dolů… vše zdokumentováno a jdeme vyšmejdit další spot. Po těchto výkonech jsme přejeli na místo, které jsem měl nakoukané z předešlého dne. Grobe zamrkal na nádherně osvícený spot a fíďas hned poslal streetline se zavřeným obloukem až mu prašan proletěl kalhotami rovnou ven. V dáli se bleskly zelené kalhoty, kudrnatá hlava, bílý kokos na řepě a z poza smrku se vyřítil Pítrs a udělal takový valašský dýmec až Grobemu hvízdalo v uších. Aby toho nebylo málo vytáhl jsem si Grobeho na skalky a po malém rozmýšlení a naštelování Grobeho rakety začal takový dropový hukot až Švýcarské borovice mechem obrostli. Arosu jsme tím vymetli, uvařili čarodějnický guláš a ještě ten den jsme se přemístili do zbrusu nově zařízeného LTB/Salebra Boarding-House v Lenzerheide, kde nás přivítal poslední člen party Hasák. Hned ráno Zlínská parta po své zelené spartakiádě zavelila odjezd směr místní snowpark. Opět vycházelo počasí a my začali dávat pekla na street rejlu, Pítrs vyzval backside lib slide, Hasák frontside boro, Pablo fronside lip  a má maličkost  switch 50/50 to backside 180 out. Po těchto nadějných kouscích jsem chtěl vyzvat cap 270 to frontside bortslide, ale místo toho jsem si odnesl švýcarské borůvčí. Já si nasbíral pár litrů borůvek a měl nakoupeno na celý zbytek dne. A hned po mě si nakoupil i Hasák svým backside rodeem 540 ksichtslide. Ostatním klukům borůvky nechutnaly, tak to začali mastit na skocích. Pítrs vyčmuchal velký skok a začal dávat luxusní triky jako například štylovou backside 180 pěkně vysoko. Zlínští psi Krchma s Heřmanem dávali vysoké a vypilované průtahy na menším skoku a slovenský brat Pablo tam vyzval backside 540. Ufff musí se nechat, že tenhle snowpark má co do sebe, spostu rejlových atrakcí a mega skoky…jen ty borůvky jsou tady navíc! Po tomhle náročném dni nás čekala ještě příprava splitboardu, abychom ráno mohli otestovat tenhle matroš a vyzvat trénink s freeridovou výbavou při lavinovém zásypu.

Pokud se člověk přejí švýcarských borůvek, stává se mu ráno velice ztěžka, ba dokonce potřebuje vysokozdvižný vozík, aby ho někdo vytáhl z postele! Takže ještě jednou borůvky nežrat! Ale valaši mají tuhý kořínek a já se zocelil.  Osedlali jsme splitboardy a jako stádo valašských koňů jsme vyběhli na kopec jako při Velké Pardubické. Kde se hrabou sněžnice, shodli jsme se, že splitboardy jsou jedinečné pro pohyb ve volném terénu! Splitboardy nedovolí boření do sněhu, žádná těžká váha na zádech, žádná vydaná energie navíc. Takže zbude hafo energie i na večerní pááárty.

Ráno nás vzbudil Oskar, rychle jsme se napakovali do káry a cíl byl jasný – ztrestat vrcholy Lenzerheide. Vyšvihali jsme to gondolou nahoru a rychlých hikem jsme byli na vrcholech. Každý si vybral dobře nasvícenou linu, Grobe to odklepl a jel se nachystat pod skály. V dobře nasvícených lajnách hoši rozjeli další valašský dýmec. Zlínští pardálové včele se slovenským bratem začali na pláni krouhat takové serfové vlny, jako kdyby sjížděli tsunami. Hned v závěsu jsme druhým žlebem Fiďas, Hasák, Pítrs a má maličkost lehce dráždili prašánek a projížděli úzkými skulinami… takový ráj pro valašské klacky.  Po takovém valašském hukotu je třeba pořádného švýcarského koštu v místním šenku. A f temto šenku si synku možeš poručat dobrého moku len za 5 franků… PS: a pokud vás budu pokůšať užralé rypáky ze Švajcar svů agresivnů náladů, máš dvě možnosti: buď mu šlehnut hned po papuli, ale taku ránu jak z koňa ať ho hned uspíš nebo máš jednodušší sa z teho vymluviť a to taku fikanu větu mu řect: „We are crazy people from Russia“.

Toš sa mějte ogařiska a galánky.